Podobně jako v utkání se Strakonicemi opět naši hráči nevyužili jasných výhod k zisku celých bodů a tak se v poslední partii na 7. plátně urputně bojovalo aspoň o remiz celého zápasu. Na výhru stáli v utkání naši hráči na 2., 5. a 8 plátně. Realizace výhod v postavení a i dokonce materiálových výhod je určitou slabinou téměř poloviny týmu. Dobře hráli tři naši mladíci, když dokázali všichni remizovat s podstatně silnějšími soupeři/i když na 8 plátně měl Vláďa výhru na dosah/.Zisk našeho prvního bodu v soutěži po třech kolech je přece jen určitým zklamáním.

V dalším kole 3. divize se utkal náš „B“ tým 13. listopadu v Sezimově Ústí se Silonem. Družstvo domácích, které se od začátku soutěže netajilo snahou vrátit se do 2. divize, nastoupilo v základní sestavě. Lepší průměrný OK Silonu o 220 bodů proti našemu „Béčku“ byl zjevný jen na papíře.

Utkání dne 31. 10. 2004, které se vyvíjelo slibně dopadlo stejně jako s Táborem. Tedy značné zklamání. Po našem vedení 1,5:0,5 se karta obrátila. Za stavu 4:2 pro soupeře byla již téměř jistá aspoň remiza ziskem bodů na 2 a 6. plátně.


Neuvěřitelné hrubky ve značných materiálových výhodách však znamenaly nakonec pouze jedinou remizu.